Karolína Bílková je malířka, jejíž tvorba se pohybuje na pomezí intuice a snové imaginace. V jejích obrazech se objevují motivy podvědomí a vnitřních krajin, které se postupně samy odkrývají na plátně. Proces malby chápe jako spontánní cestu, blízkou surrealistickému vyjádření, kdy se význam díla rodí až během tvorby. Její práce zve diváka k vlastnímu ponoru do paměti, snů a pocitů, které mohou s dílem nečekaně rezonovat a proměňovat se i s odstupem času.
Helena Bínová v jejíž tvorbě se zrcadlí jak krása rodné krajiny Vysočiny, tak i dojmy z cest zachycené na fotografiích. Tvoří olejovými a akrylovými barvami, které jí umožňují vyjádřit barevnou intenzitu i emotivní sílu zvolených motivů. Nejčastěji se věnuje krajinám, květinám a portrétům, v nichž hledá způsob, jak zachytit vnitřní pocit zobrazeného člověka. Její styl, blízký fauvismu, se vyznačuje odvážnou prací s barvou a spontánností, jež vnáší do obrazů radost a energii.
Eva Blažíčková, mladá umělkyně z Prahy, nachází ve své tvorbě prostor pro hru s realitou i fantazií. Surrealistické vyjádření jí slouží k posouvání hranic vnímání a k otevírání nečekaných perspektiv. Její obrazy překvapují neobvyklou kombinací prvků nebo změnou měřítka, která diváka zaskočí a vybízí k dalšímu pohledu. Vedle malby se věnuje také linorytu a kresbě.
Anna Caltová se po dokončení vysoké školy v oboru bezpečnosti rozhodla obrátit své zaměření na umění, v čemž ji podpořil rezidenční pobyt v Kolumbii i účast na letní škole kresby na AVU. Primární inspirací je pro ni příroda a atmosféra míst, ať už v tuzemsku, nebo v exotickém zahraničí. Charakteristické je pro ni zachycování motivů do sketchbooku, které jí umožňuje následně rozvíjet obrazy v akvarelu, oleji či pastelu. Její tvorba se soustředí na okamžiky, jejich energii a emoce. Nesnaží se jen zaznamenat realitu, ale obohatit ji, aby i všední svět působil barevně a živě.
Jiří Dosoudil, vystupující pod jménem Dosy Doss, je vizuální umělec, který se věnuje street artu i ateliérové tvorbě. Ve veřejném prostoru realizuje velkoformátové nástěnné malby, často technikou spreje. Jeho ateliérová díla, která vznikající kombinací akrylu, spreje a tuše na plátně, mají spíše abstraktní charakter. Příznačný je pro něj kresebný důraz na linii, volnost formátu a kombinace různých technik, často na netradičních materiálech. Jeho tvorba propojuje surrealistické motivy, inspiraci přírodou a zájem o lidskou psychiku, přičemž klíčovými prvky jsou hra, experiment a dynamika.
Klára Doležalová je malířka zabývající se abstraktní i figurální tvorbou, včetně portrétů s nimiž získala stipendium Portrait Society of America. Hlavním prostředkem je pro ni olejomalba, často doplněná plátkovým zlatem či stříbrem. V abstraktních dílech se opakovaně objevují motivy nebe, mraků, deště a větru, které vyjadřují emoce i paralely k vnějšímu světu. Ve své nejnovější sérii se věnuje nepředvídatelnosti situací – déšť nabírá nečekaný směr a ukazuje, že věci nejsou vždy takové, jak se na první pohled zdají.
Lucia Hribová vystudovala scénografii, která zásadně formovala její vizualitu a cit pro prostor. Tento základ se promítá do její volné tvorby silným smyslem pro detail, kde v olejomalbě zkoumá jemné struktury, napětí a intimitu mezilidských vztahů, zatímco kresba a malba jí umožňují zachytit atmosféru okamžiku a emocionální nuance. Scénografický přístup se projevuje i v její práci s módou: v rámci značky Dcadence navrhuje multifunkční oděvy, které definuje jako performativní objekty. V nich spojuje umění s každodenním životem a příběhem nositele, podobně jako scénografický prostor vypráví svůj vlastní příběh prostřednictvím detailu a gest.
Dejvid Jones svou uměleckou cestu začal v hudbě jako producent rapových a hip-hop beatů a později založil vlastní oděvní značku VAMPIRE CLOTHING. Od roku 2016 se jeho zájem přesunul k malbě, kresbě a grafickému designu, kde čerpá z kreativních zkušeností z hudebního, módního i vizuálního prostředí. V současnosti působí jako Art Director a designer pro DDB Prague a paralelně se věnuje vlastním projektům v oblasti současného umění – především akrylové malbě, kaligrafii a letteringu, často také ilustracím, merch a brand designu. Jeho práce propojuje a rozvíjí různé kreativní směry a reflektuje hudební, módní i kulturní inspirace, které formovaly jeho tvůrčí identitu.
Šarlota Kužel se věnuje malbě jako své vášni již šest let. Nejčastěji tvoří akrylem na plátno a jejím hlavním tématem jsou vesmír, květiny a astrologie, často propojené s geometrickými tvary. Její tvorba se vyznačuje vrstvením, které vytváří hloubku a harmonii mezi abstraktními a objektovými prvky. Obrazy zaznamenávají jak preciznost, tak osobní symboliku, propojující motivy do uceleného uměleckého zážitku.
Tereza Laznová je česká malířka a ilustrátorka, jejíž uměleckou dráhu směřovalo studium malby a následně užité grafiky na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara. Dále působila jako asistentka u prof. Borise Jirků a v současnosti vyučuje malbu a figurální kresbu na SUPŠ a ZUŠ Zámeček. Její tvorba se vyznačuje propracovanou technikou a často reflektuje současný svět a shon soudobé společnosti. Fascinuje ji lidská a zvířecí anatomie, kterou propojuje s podvědomými a psychologickými vrstvami, čímž vznikají kompozice spojující osobní zkušenosti s vnějšími situacemi do sugestivní vizuální zkušenosti.
Bara Malek svou malířskou tvorbu soustředí na podmanivé abstrakce, ve kterých pracuje s prolínáním barev a leskem zlatých akcentů odrážejících světlo. Inspiraci čerpá z proměnlivé oblohy a pohybu moře, v nichž nachází nekonečnou krásu a dynamiku. Její obrazy oscilují mezi jemností a klidem na jedné straně a uměleckou hravostí a intenzitou na straně druhé, přičemž vždy usilují o oživení prostoru a narušení stereotypu.
Jitka Mikolášková, absolventka Akademie výtvarných umění v Praze, se věnuje převážně krajinomalbě a figurálním motivům, přičemž celou její tvorbu charakterizuje mnohovrstevnost a významová otevřenost. V krajinomalbách klade důraz na atmosféru, vystihující tajuplnost místa, kterou podporuje odvážným používáním barev a jejich kontrastů. Ve figurativních obrazech interpretuje snovost a bizarnost života, přičemž objekty působí jako aktivní účastníci děje v kontrastu s pasivním prostředím. Tento vizuální jazyk propojuje realitu s fikcí, viděné s vysněným a deskriptivní prvky realistické malby s abstrakcí.
Daniel Pechač vystudoval Fakultu designu a umění Ladislava Sutnara, obor Nová média. Zdrojem inspirace jeho tvorby je vlastní život, který propojuje s uměleckým experimentem, intuitivním tvořením, digitálním obrazem i klasickými postupy malby. Tématicky své práce zaměřuje na aktuální zachycení současné společnosti a to v celém rozsahu polarity od hypersexualizace, internetové pornografie a explicitnosti po nedostatek intimity, závislost na sociálních sítích a uniformitu. Jako prostředek k vyjádření používá nejen malbu, ale i analogové a digitální fotografie a umělecké objekty.
Kateřina Rovenská je grafická designérka a výtvarnice, která vystudovala Kresbu a ilustraci v médiích na VOŠ Václava Hollara. Její tvorba se soustředí na figurativní motivy a lze ji rozdělit do dvou poloh: v klasické malbě převládá realističtější vyjádření, zatímco v ilustracích volí fantaskní motivy s pohádkovými bytostmi a tajemným vyzněním. Kromě volné tvorby se věnuje autorským projektům a experimentuje s různými médii, včetně digitální kresby. Inspiraci čerpá ze světa fantasy, magie, snů a „světa za oponou“.
Martin Fabián Rusek, vizuální umělec a grafický designér z Poodří, vystudoval propagační výtvarnictví na Střední škole uměleckých řemesel v Ostravě a absolvoval obor kresba-malba na LKMŠ. V grafickém designu získal rozsáhlé zkušenosti s korporátními projekty, plakáty, logotypy, katalogy a ilustracemi. Ve volné tvorbě pracuje s malbou, akrylem a kovem, propojuje jemné vrstvení barev, textury a světelné efekty a často realizuje venkovní či putovní výstavy, aby umění přiblížil divákům. Jeho tvorba kombinuje tradiční malířské techniky s konceptem experimentálního zkoumání materiálu.
Zdeňka Rusnoková definuje svou tvorbu jako celoživotní objevování vnitřní umělecké identity. Své obrazy tvoří intuitivně, nechává svou ruku volně volit tahy i barvy a dílo se tak postupně samo vynořuje. Její bohaté portfolio zahrnuje olejové, akrylové a akvarelové malby i koláže, jež vznikají procesem přetváření předchozích děl. V pedagogické a terapeutické práci podporuje ženy i klienty v objevování kreativity, intuice a porozumění symbolům, které se zhmotňují ve výtvarných projevech.
Sant Franiel, vlastním jménem Štěpán Guman, je malíř a úspěšný patinér rekvizit pro audiovizuální průmysl. Kreativní malbě se věnuje 15 let, přičemž v posledních letech je pro něj tvorba téměř terapeutickým setkáním se sebou samým. Jeho díla vynikají bohatou fantazií a propracovanou technikou. Používá silnou symbolikou a vytváří tak ve svých obrazech až příběhové narativy. Postavy, stejně jako objekty a ikonografie spojují brutalitu s jemností v surreálním světě temné estetiky a harmonie barev.
Laila Seidel je vizuální umělkyně původem z Německa, která žije a tvoří v Praze. Ve své práci propojuje malbu a papírové střihy vycházející z tradice siluet, které však posouvá do současné podoby. Její malby, rozvinuté v nejnovější sérii „Food for the Eyes“, jsou oslavou čisté radosti z barvy. Zatímco černobílé střihy charakterizuje výrazný kontrast a důraz na detail. Tato díla otevírají přístup k umění i barvoslepému publiku a ukazují Seidelin zájem o zpřístupnění tvorby různým skupinám diváků. Její práce jsou vždy pozvánkou k novému pohledu na svět – skrze barvy a tvary.
Iva Šímová se ve své tvorbě se nejčastěji obrací k přírodním námětům krajiny, květin, nebo zvířat a zařazuje i volnějších abstrakce. Nedílnou součástí její realistické tvorby jsou obrazy inspirované dynamikou a tvary rychlých automobilů a letadel. Její tvůrčí energie je manifestem nadšení pro cestování a objevování krásy a různorodosti v okolním světě. Touhu po rozmanitosti dokládá i pestrost technik, se kterými pracuje. Svůj talent rozvíjí prostřednictvím řady výtvarných kurzů.
Jana Vašíčková je sochařka, jejíž zájem o modelování z hlíny a sádry ji v dospělosti přivedl k absolvování sochařských kurzů a později na Fakultu výtvarných umění v Brně, kde studovala v Ateliéru sochařství pod vedením prof. Michaela Gabriela. Ve své tvorbě propojuje klasické sochařské postupy a studium proporcí lidského těla se současnými digitálními technologiemi. Její díla reflektují osobní zkušenosti a otevírají kontroverzní tabu témata, přičemž sochařství chápe jako prostor svobody a autentického vyjádření. Součástí jejích skulptur je i práce s barvou, která symbolicky umocňuje jejich poselství.
Arna Vazačová, výtvarnice, designérka a malířka, začínala svou cestu studiem starých textilních technik a přes práci s hedvábím a rozsáhlá výtvarná studia se postupně propracovala k malbě. Od roku 2015 se soustředí především na malbu akrylem, ve kterém nachází svobodu a prostor pro intuitivní prolínání barev a symbolů. Její tvorba propojuje znalost tradičních technik s osobním, emotivním malířským vyjádřením a často využívá smysl pro plasticitu i kombinování materiálů.